Bylo nebylo, osud tomu tak chtěl, a tak jsme se vypravili jako bardové na svatbu. Cesta byla daleká, až do severočeské Curie Vítkov, kde se v nádherném prostředí středověké vesničky měl obřad odehrát. Nebyla to však jen tak obyčejná svatba, nýbrž vše bylo oděno v duchu pohanském. Lidé měli kostýmy a šťastný pár měl sezdat slovanský žrec Budimír…
Dopoledne se odehrálo v klasickém předsvatebním shonu, ale kolem poledního již byli téměř všichni nastoupeni v očekávání, co se bude dít. Jako poslední byla na koni přivedena svým otcem na obřadní místo a započal samotný obřad svatební. Budimír nejdříve všechny přivítal, poté pozvedl posvátné byliny, zapálil je a obešel kruh. Uctivě pozdravil duchy místa i předků a vyzval svatebčany, ať se po pravici otočí a pozdraví je znovu každý po svém. V mezičase vždy atmosféru podkreslovali bardi, kteří hráli na mnohé hudební nástroje. Nevěsta a ženich postupně poklekli před svými rodiči a poprosili je o požehnání. Poté vzájemně proslovili své sliby druhému. Jejich paže ihned na to byly ovinuty karetkovým páskem … Při obřadu posadu a rozplétání vrkoče jim zazpívala bardka krásnou píseň o důvěře a společném žití.
Tímto však obřad zdaleka nekončil. Nastala hostina a i u té obřadník bedlivě pozoroval veškeré dění a střežil posvátný prostor. U hodovní tabule proběhl společný oběd novomanželů a nechyběl ani rituál půlení bochníků, který si pak rodiny svatebčanů mezi sebou vyměnili na znamení spříznění rodů. Jakmile všichni vytrávili, následoval tanec na nádvoří, který svým zpěvem podpořil sám žrec Budimír. Následoval koncert kapely Smörbröd, ale ani tím obřadní dění ještě nekončilo.
Po setmění se u ohně udály postřižiny, po kterých ženich přijal své nové slovanské jméno. Tato velkolepá událost byla hojně zapita rohem hojnosti, ze kterého se po tři kola připíjelo medovinou. Až teprve poté byl obřad ukončen, bylo poděkováno bohům, duchům místa a
zúčastněným lidem. Následovala veselka až do ranního kuropění…
Jsem rád, že jsem mohl být této velkolepé události svědkem a zbývá jen dodat přání, ať je takovýchto obřadů více! Nechť se vrátíme opět k našim kořenům a uctíme svým hlasem staré bohy!
Sepsal dne 16.8.2024 a dle svých vzpomínek vylíčil Barbar Mamut