Autor: Svatobor
Devatero bylin
opis: DEVATERO… – České zvyky, tradice a pranostiky – ilustrace která baví | Facebook DEVATERO SVATOJÁNSKÝCH BYLIN, LÉČIVKY S KOUZELNÝM PŘÍBĚHEM Svatojánské období, přibližně od 20. června a čtyři dny a čtyři večery dále měly naše babičky spojené s pověrami o největší síle bylin. Naši předci této tradici absolutně důvěřovali, kořenářky, bylinářky, ale i felčaři věděli, že bylinky nasbírané v období […]
Číst víceZvyky na sv. Jána
opis: Zvyky na sv.Jána… – Mne Slovensko krása je , zvyky a povery | Facebook Zvyky na sv.Jána ( 24.jún) ▪︎ Na sv. Jána – zavčasu za rána, zbierajú dievčence i ženy „zęľa“ (byliny): materinu dúšku, myší chvostík, psí jazyk, skorocel, chlebíky, koziu bradu atď. „Jánske zęľa“ sa vyvarí a odvar sa používa ako liek pre chorých. Používajú ho aj dievčence na […]
Číst víceLetný slnovrat najdlhší deň roka
opis z: Mne Slovensko krása je , zvyky a povery Letný slnovrat – prvý letný deň Letný slnovrat je najdlhší deň roka, ktorý sprevádzali obrady motivované kultom Slnka a ohňa.Postupne sa k nim pričlenili ďalšie, bohato zastúpené aj v slovanských kultúrach, pretože Slovania sa označovali ako jeho uctievači. Predstavy o klesaní Slnka z vrcholného bodu nebies vyjadrovali horiace kolesá, spustené z […]
Číst víceZvyk na oslavu letného slnovratu
Zvyk na oslavu letného slnovratu, ktorý je známy a rozšírený aj na Slovensku „Jánske ohne“ má svoj pôvod v indoeurópskej mytológii Starých Slovanov. V minulosti bol každý slnovrat chápaný za začiatok nového obdobia vhodný na regeneráciu síl pre prírodu i človeka. Veď na Jána majú najväčšiu moc všetky živly – zem, voda i oheň. Ohňu sa pripisovala magicko-očistná funkcia. Ľudia […]
Číst víceLetní slunovrat
Slovanské pohanské zvyky na letní slunovrat: Letní slunovrat, nazývaný také Kupalo nebo Kupadla, byl pro Slovany jedním z nejdůležitějších svátků roku. Slavilo se v období okolo 21. června a představovalo vrchol léta, plodnosti a oslavy slunce. Typické zvyky zahrnovaly: Zapalování ohňů: Oheň byl symbolem slunce a věřilo se, že má magickou moc. Lidé rozdělávali velké vatry, kolem kterých se tančilo, zpívalo […]
Číst víceNeděle smrtná – Dr. Čeněk Zíbrt
opis: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk – Dr. Čeněk Zíbrt Pátou neděli postní (Judica), zvanou od starodávna » neděle smrtná «, vynášívá v některých krajích českých mládež slaměnou » smrť , smrtholku « ze vsi, házi ji do kaluže nebo pouští po vodě, vrhá po ní kamení a hroudy […]
Číst víceNeděle družebná – Dr. Čeněk Zíbrt
opis: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk – Dr. Čeněk Zíbrt Staří Čechové nazývali čtvrtou neděli postní (Laetare) – neděle » družebná, družbadlná, družbadlnice ,« v kterémžto názvu zachována bezděky podnes vzpomínka na přátelské » sdružení « se dítek tuto neděli, na něžný obrázek z domácího života předků našich. […]
Číst víceNeděle kýchavná – Dr. Čeněk Zíbrt
opis: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk – Dr. Čeněk Zíbrt Neděle třetí v postě (Oculi) slove u Čechů »kýchavná « . Chceme On se zastaviti u neděle této pro pozoruhodný obyčej, od něhož prý má své jméno. Tylor zařadil obyčeje při kýchání mezi kulturní přežitky (survivals in […]
Číst víceJarní oslavy
Svěcení jara Oslavy svěcení jara je soubor jarních svátků, který se odvíjí od datumu Velikonoc. Velikonoce jsou v pondělí, po jarní rovnodennosti a po prvním jarním úplňku. Velikonoce jsou tedy pohyblivým svátkem, který určuje Luna. Pokud úplněk vyjde na neděli, Velikonoce se slaví až po následující neděli. Popeleční středa – Popeleční středa připadá na 47. den před Velikonočním pondělím. Vymetá se z kamen […]
Číst více