Zveme Vás na přátelské povídání o přírodním obřadnictví v podzimních měsících, v odkazu slovanských předků, […]
Číst více
Zveme Vás 18.6.2025 od 18 hodin na přátelské povídání o přírodním obřadnictví v odkazu slovanských […]
Číst více
Přinášíme Vám další přednášku, tentokrát od evropsky známého odborníka, Michala Téry na téma Archaické kultury […]
Číst více
Tato stránka se zabývá fenoménem tzv. Ljalky-Motanky (Лялька-Мотанка), tradiční východoslovanské, primárně ukrajinské, hadrové panenky.
Číst více
Analýza jmen spojovaných se slovanskou mytologií odhaluje, že poznání předkřesťanského panteonu je zatíženo absencí přímých písemných pramenů, což nás nutí spoléhat na kritickou interpretaci externích kronik (Helmold, Saxo Grammaticus), interních křesťanských polemik (např. Pověst dávných let) a interdisciplinární výzkum (lingvistika, archeologie, folkloristika). Předložený seznam je proto heterogenní: obsahuje nesporně autentická božstva doložená v pramenech (jako Perun, Veles, Mokoš, Svarožic, Svatovít, […]
Číst více
Na základě současného stavu bádání lze konstatovat, že rozpoznání boha (v praslovanštině rekonstruováno jako *bogъ) ve slovanském mytologickém systému a jeho odlišení od nižších bytostí, jako jsou duchové, démoni či divy, se opírá o několik klíčových, vzájemně provázaných atributů. Tyto atributy jsou identifikovatelné na základě interdisciplinárního studia, které kombinuje lingvistickou analýzu, písemné prameny, archeologické nálezy a etnografická data.
Číst více
Tato odborná rešerše, prezentovaná pod autorstvím „Slovanského pohana“ s fiktivní afiliací katedry religionistiky a etnologie, představuje kritickou analýzu synkretické povahy lidových obyčejů spojených se svátkem svaté Lucie 13. prosince v západoslovanském, zejména českém a slovenském prostředí; na základě etnografických záznamů z 19. a 20. století, historického kalendářního kontextu před gregoriánskou reformou a interdisciplinárního přístupu religionistiky, etnologie a lingvistiky striktně odděluje […]
Číst více
Tato stránka se zabývá fenoménem tzv. Ljalky-Motanky (Лялька-Мотанка), tradiční východoslovanské, primárně ukrajinské, hadrové panenky.
Číst více
Část 1: Kdo uděloval nebo přiděloval jméno a za jakých okolností a zda si lidé mohli zvolit či udělit jméno sami? V předkřesťanské slovanské společnosti bylo udělení jména zásadním sociálně-právním a rituálním aktem, který plně začleňoval jedince do rodiny a rodu. Tento proces nebyl ponechán náhodě a řídil se zavedenými zvyklostmi. Autorita udělení jména Primární a nezpochybnitelnou autoritou při […]
Číst více
„V sobotu jsme se v Žijícím skanzenu sešli k oslavě podzimní rovnodennosti. Společně jsme připravili pelyňkové opasky, vykuřovadla a hostinu. V kruhu pak zapálili obřadní oheň a prošli očistou kouřem. Následovaly obětiny Mokoši, zpěvy, obřad koláče i přípitků. Atmosféra byla radostná, nechyběl smích, zapojili se všichni, i děti. Večer jsme zakončili hostinou a povídáním u ohně. Slavnost rovnodennosti […]
Číst více
Vlasy a životní síla, Když jsme s mou milou mnoho let zpět začínali budovat základy našeho vztahu, tak mi okolo zápěstí vázala své velmi dlouhé vlasy, když jí nějaký obzvláště silný vypadl. Říkala mi tehdy že je to proto, abychom byli spolu, i když jsme odloučeni a já si toho nesmírně vážil. Dělali jsme to, aniž bychom tehdy vědomě tušili […]
Číst více
Tato zpráva se zabývá otázkou existence a povahy předkřesťanského písma u Slovanů, často označovaného jako „slovanské runy“.
Číst více
Zveme Vás na přátelské povídání o přírodním obřadnictví v podzimních měsících, v odkazu slovanských předků, doprovázené obrazy z námi konaných obřadů.
Číst více
Česká pohanská společnost se oficiálně stará o Ovčí studánku v Divoké Šárce, ale jak už to bývá v dnešní uspěchané době, najít si čas pro chvilku práce na společném díle bývá náročné. Naštěstí neutuchající nadšení a chuť Budimíra se o studánku postarat, stálo za dnešním setkáním, které zorganizoval, a sám také z veliké dálky přijel. Nenechali jsme se odradit předpovědmi […]
Číst více
