opis: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk – Dr. Čeněk Zíbrt Staří Čechové nazývali čtvrtou neděli postní (Laetare) – neděle » družebná, družbadlná, družbadlnice ,« v kterémžto názvu zachována bezděky podnes vzpomínka na přátelské » sdružení « se dítek tuto neděli, na něžný obrázek z domácího života předků našich. […]
Číst víceAutor: Svatobor
Neděle kýchavná – Dr. Čeněk Zíbrt
opis: Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní pokud o nich vypravují písemné památky až po náš věk – Dr. Čeněk Zíbrt Neděle třetí v postě (Oculi) slove u Čechů »kýchavná « . Chceme On se zastaviti u neděle této pro pozoruhodný obyčej, od něhož prý má své jméno. Tylor zařadil obyčeje při kýchání mezi kulturní přežitky (survivals in […]
Číst víceJarní oslavy
Svěcení jara Oslavy svěcení jara je soubor jarních svátků, který se odvíjí od datumu Velikonoc. Velikonoce jsou v pondělí, po jarní rovnodennosti a po prvním jarním úplňku. Velikonoce jsou tedy pohyblivým svátkem, který určuje Luna. Pokud úplněk vyjde na neděli, Velikonoce se slaví až po následující neděli. Popeleční středa – Popeleční středa připadá na 47. den před Velikonočním pondělím. Vymetá se z kamen […]
Číst víceOslavy
Oslava je správný slovanský název pro obřad či ceremonii. Oslavou můžeme nazvat i lidové zvyky jakými jsou třeba Masopust nebo Vynášení Morany. Obřady, oslavy či slavnosti jsou dvojího druhu. Buď spojené s „kolem roku“, tedy s fázemi kalendářního roku, které se rok co rok opakují nebo jsou osobního charakteru spojené s osobním růstem. Osobní obřady jsou Narození – přivítání […]
Číst víceRozcestník
Odkazy na uskupení a činnosti skupin či jednotlivců ve spojení se slovanskou duchovností, které rádi doporučujeme: Cesta vedomecká – vedomecké učenie vedené Žiarislavom Rodná cesta – časopis pre obrodu prír. života, pôvodnej kultúry, vedomia a ducha Rodná víra – nejstarší české společenství slovanského pohanství Česká pohanská společnost – sdružení pro podporu pohanství v ČR Slovan: Syn – první část amatérského filmu Clamor FILM Hudební uskupení […]
Číst víceRozcestník nabídek zboží
Tyto stránka jsou pouze informativním rozcestníkem výrobců a prodejců předmětů s tématikou rodného duchovna. Marek Gonda – výroba a prodej – koncovky, fujary, flétny, didgeridoo (koncovka-gondovka.cz) Jasan Music | Nástroje s osobním příběhem Výroba tradičních hudebních nástrojů Rostislav Žďárský (vyrobahudebnichnastroju.cz) Fujary, koncovky, flétny Jitřenka | Internetový obchod (obchodjitrenka.cz) E-shop – Wolfica Roduslava – slovanská móda, košile, šaty, halenky, sukně […]
Číst víceSlovanský kalendář
opis stránek: Slovanský kalendář V dnešním článkem se zkusíme zamyslet nad praslovanským kalendářem. Zda to byl opravdu praslovanský kalendář, v čem byl jiný od dnešního kalendáře a do jaké historie tento kalendář sahá. V čem se jistě shodneme, je fakt, že mezi absolutně nejstarší civilizace, které fungují de facto kontinuálně patří tyto: Čína, Indie, Rusko, Řecko a možná ještě pár […]
Číst víceO evropských symbolech
Zde bych se krátce věnoval symbolům, které používám při svojí tvorbě. V některých případech se jedná o znaky, které v průběhu tisíciletí mohly procházet nějakým vývojem a mohl se měnit jejich význam, případně mohly poklesnout na bezvýznamový dekorační ornament. I přesto, že v některých případech nelze s jistotou prokázat vědomé užití níže popsané symboliky, v mojí tvorbě má tato symbolika téměř vždy svůj význam. Tento […]
Číst víceArkona 1168 n.l.
Rujána (německy Rügen) byla od 8. století n.l. osídlena slovanským kmenem Ránů. Postupně se stali jedním z nejznámějších kmenů sídlícím mezi Labem a dolní Vislou z hlediska území severní Evropy. Ránové byli posledními z polabských Slovanů, kteří se drželi svého původního náboženství, a to až do roku 1168, kdy byla dobyta trhová svatyně Jarého koně na mysu Arkona. Ta byla poslední baštou odporu […]
Číst víceKultura se šňůrovou keramikou 2900–2350 př. n. l.
Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př. n. l., a to od eneolitu až do časné doby bronzové. Tato skupina kultur zabírala rozlehlou oblast od Rýna na západě až po Volhu na východě, obývala tedy velkou část Evropy severní, střední a východní. Obyvatelstvo bylo zaměřeno převážně na chov dobytka a vyznačovalo se nomádským způsobem života. Kulturu lze poznat výhradně z bohatě […]
Číst více