Rubrika: Historie

Zde bych se krátce věnoval symbolům, které používám při svojí tvorbě. V některých případech se jedná o znaky, které v průběhu tisíciletí mohly procházet nějakým vývojem a mohl se měnit jejich význam, případně mohly poklesnout na bezvýznamový dekorační ornament. I přesto, že v některých případech nelze s jistotou prokázat vědomé užití níže popsané symboliky, v mojí tvorbě má tato symbolika téměř vždy svůj význam. Tento […]

Rujána (německy Rügen) byla od 8. století n.l. osídlena slovanským kmenem Ránů. Postupně se stali jedním z nejznámějších kmenů sídlícím mezi Labem a dolní Vislou z hlediska území severní Evropy. Ránové byli posledními z polabských Slovanů, kteří se drželi svého původního náboženství, a to až do roku 1168, kdy byla dobyta trhová svatyně Jarého koně na mysu Arkona. Ta byla poslední baštou odporu […]

Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př. n. l., a to od eneolitu až do časné doby bronzové. Tato skupina kultur zabírala rozlehlou oblast od Rýna na západě až po Volhu na východě, obývala tedy velkou část Evropy severní, střední a východní. Obyvatelstvo bylo zaměřeno převážně na chov dobytka a vyznačovalo se nomádským způsobem života. Kulturu lze poznat výhradně z bohatě […]

Únětická kultura byla významnou archeologickou kulturou starší doby bronzové ve střední Evropě, datovanou přibližně do období 2300–1600 př. n. l. Tato kultura, pojmenovaná podle nálezu pohřebiště v Úněticích u Prahy, se rozšířila nejen na území dnešní České republiky, ale i do Německa, Polska, Rakouska a na Slovensko. Charakteristika únětické kultury: Kovovýroba: Únětická kultura je známá pro své pokročilé zpracování bronzu, který […]

Převorská kultura (někdy také Przeworská kultura) byla archeologická kultura doby železné, která existovala zhruba od 2. století př. n. l. do počátku 5. století n. l. Tato kultura se rozkládala především na území dnešního středního a jižního Polska, ale později se rozšířila i na východní Slovensko a Podkarpatskou Rus. Společnost Společnost převorské kultury byla poměrně složitá a dynamická, s několika […]

Černjachovská kultura byla archeologická kultura, která se rozkládala od 2. do 5. století n. l. na území dnešní Ukrajiny, Moldavska a částečně Rumunska. Byla pojmenována podle vesnice Čerňachiv v Kyjevské oblasti, kde byly nalezeny první významné archeologické nálezy. Společnost Společnost Černjachovské kultury byla pravděpodobně velmi různorodá a složitá. Přesné určení etnického složení je obtížné, ale archeologické nálezy a písemné prameny […]

Kultura s keramikou pražského typu byla raně středověká slovanská kultura, která existovala od přelomu 5. a 6. století na území dnešní České republiky, Slovenska, Polska a východního Německa. Její název je odvozen od charakteristické keramiky, kterou archeologové poprvé objevili v Praze. Nádoba tzv. pražského typu, Praha Dejvice. Nejstarší časně slovanská keramika, 550-700 n. l. Muzeum hlavního města Prahy. Sídla Sídla […]

Soudní zákoník pro lid – sepsán kolem roku 863 Zákoník z Velké Moravy (Zakon sudnyj Ljudem) 1. Před každým zákoníkem je třeba se zmínit o Boží pravdě. Proto svatý Konstantin v prvním zákoně napsal a řekl toto: Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří […]