Slovanské pohanské zvyky na letní slunovrat:

Letní slunovrat, nazývaný také Kupalo nebo Kupadla, byl pro Slovany jedním z nejdůležitějších svátků roku. Slavilo se v období okolo 21. června a představovalo vrchol léta, plodnosti a oslavy slunce.

Typické zvyky zahrnovaly:

Zapalování ohňů: Oheň byl symbolem slunce a věřilo se, že má magickou moc. Lidé rozdělávali velké vatry, kolem kterých se tančilo, zpívalo a hodovalo. Do ohně se házely byliny a květiny, aby se odhnaly zlé síly a přinesla se úroda.
Koupání: Voda byla dalším důležitým prvkem oslav. Lidé se koupali v řekách, jezerech a pramenech, aby se očistili od zla a nabrali sílu slunce. Věřilo se, že koupání v tento den má magické účinky a chrání před nemocemi.
Věštění: Byliny a květiny hrály důležitou roli v věštění. Lidé sbírali devatero kvítí a věštili si z nich lásku, štěstí a úrodu.
Výroba věnců: Z květů a bylin se pléty věnce, které se nosily na hlavách nebo se házely do vody. Věnce symbolizovaly plodnost a ženskou sílu.
Obětování: Bohům se obětovala zvířata, plodiny a další dary.
Hry a zábava: Lidé se bavili tanci, zpěvem, hrami a soutěžemi.

Slavnosti Kupala se lišily v závislosti na regionu a lidových tradicích. Některé z dalších zvyků zahrnovaly:

Pouštění kola na vodu – kolo symbolizovalo slunce a jeho cestu po obloze.
Hledání kapradí – věřilo se, že kapradí kvete jen v tuto noc a má magické vlastnosti.
Stavění májů – před domy se stavěly vysoké stromy ozdobené stuhami a květinami.
Koledování – děti chodily od domu k domu a zpívaly písně o slunci a úrodě.

I když se pohanské tradice s příchodem křesťanství vytratily, některé zvyklosti se zachovaly dodnes v pozměněné podobě. Slavnosti letního slunovratu se slaví v mnoha slovanských zemích a spojují v sobě prvky starých pohanských tradic s křesťanskými svátky.

Zdroje:

sepsal AI Geminy

KUPADELNÉ SVÁTKY

Kupadelné svátky jsou oslavou letního slunovratu. Ve slovanském lidovém prostředí připadá tato oslava na noc před sv. Jánem (24. června), tzv. svatojánská noc. Je to oslava slunce a vrcholného období jeho vlády, kdy jsou noci v roce nejkratší. Základními atributy tohoto svátku je obřadní koupání, pálení ohňů a skákání přes ohně, vše doprovázeno nevázaným veselím vyplývajícím z upřímné radosti z rozpuku života. Cílem obřadních činností je nejen zabezpečit zdárný průběh léta a tím zajistit úrodu, ale též načerpat životní sílu, jež v tuto dobu v přírodě nabývá vrcholu. Od koupadel bude noci opět přibývat, proto budeme jistě sluneční sílu potřebovat. Při svátku oslavujeme zvláště sluneční a nebeské bohy: boha slunce Dazboha, nebeského praboha Svaroha, boha ohně Svarožice, a také ženskou sluneční bohyni, která se podle některých mínění nazývá Ladou.

více na: KUPADELNÉ SVÁTKY – Rodná víra z. s. (rodnavira.cz)

Letní slunovrat předznamenával našim předkům období sklizně. Křesťané v této době slavili narození Jana Křtitele. Kouzelná svatojánská noc se stala odrazem sloučení starší i novější tradice.

Více ve videu ČT: Svatojánská noc – Naše tradice | Česká televize (ceskatelevize.cz)