Oslavy svěcení jara je soubor jarních svátků, který se odvíjí od datumu Velikonoc.
Velikonoce jsou v pondělí, po jarní rovnodennosti a po prvním jarním úplňku. Velikonoce jsou tedy pohyblivým svátkem, který určuje Luna. Pokud úplněk vyjde na neděli, Velikonoce se slaví až po následující neděli.
Popeleční středa – Popeleční středa připadá na 47. den před Velikonočním pondělím. Vymetá se z kamen popel po zimním ohni a zakládá se oheň nový.
Černá neděle – šest týdnů před Velikonocemi. Neděle postní mají odedávna u Čechů svoje zvláštní jména, jež připomínají , odkud , proč neděle ta či ona tak pojmenována; napovídají, jaké obyčeje má lid téhož času. Tak slove první neděle postní (Invocabit) »neděle černá «, prý odtud , že , na děli tuto odívaly se hlavně ženy v šaty barvy černé za příčinou nastávajícího postu.
Černá neděle – cesketradice.cz,
Pražná neděle – pět týdnů před Velikonocemi. Druhá neděle postní (Reminiscere) nazvána »neděle pražná « , poněvadž jídali staří postní pokrmy, nejvíce pučálku a pražmo. O pucálce, hráchu zvláštním způsobem upraženém, bude pověděno při neděli smrtné. Pražmo »jsou vůbec zrna obilná , nebo klasové upražení a vymnutí než úplně dozrají ; také zrní všelikého druhu v troubě upražené, kteréž pak v ruční stoupce na drobno se roztírá a za potravu slouží.« Tedy odtud , že naši předkové strojili sobě postní jídla, pučálku, pražmo a polévku z něho, »praženku« , slove prý neděle tato » pražná «.
Pražná neděle – cesketradice.cz
Kýchavná neděle – čtyři týdny před Velikonocemi. Kolikrát kdo tuto neděli kýchne, tolik roků bude ještě živ.
Kýchavná neděle – cesketradice.cz
Družebná neděle – tři týdny před Velikonocemi. Součástí této neděle nyla i taneční zábava, kdy dívky zvali k tanci mládence a za tanec s nimi je odměnili koláčemi, kterým se říkalo „družbance“.
Smrtná neděle – dva týdny před Velikonocemi. Vynášení Morany ze vsi.
Smrtná neděle – cesketradice.cz
Květná neděle – jeden týden před Velikonocemi.
Květná neděle – cesketradice.cz
Žluté úterý – Označení Šedivé i Žluté se používá, přičemž v obou případech se název odůvodňuje počasím, které je pro toto období typické. V dubnu je počasí proměnlivé. Žlutá symbolizuje slunečno, šedá zase zataženo. Úterku se říká Šedivý i kvůli pavučinám, které se měly pečlivě vymést z domu. Kromě pokračování v jarním úklidu a vymetání pavučin není na programu nic zásadního.
Žluté úterý: Tradice a proč se říká i „šedivé“ (prozeny.cz)
Zelený čtvrtek – název je odvozený od větviček stromů, které jsou nositeli čarovné síly. Na Zelený čtvrtek byla obchůzka s řehtačkami a dalšími nástroji , jejichž hluk měl zahnat zlé síly. Tato obchůzka se konala až do Bílé soboty. S tímto je také spojen zvyk, který je dnes jmenován jako „Vodění Jidáše„, který byl nejspíše v předkřesťanské minulosti zvykem vyhánění zimního boha Velese ze vsi.
Bílá sobota – den, kdy končí obchůzka s řehračkami. Obřadně se zapaluje nový jarní živý oheň, který si každá domácnost přinese domů.
Velikonoční pondělí
Provoda
Hody, hody do provody. Co byla provoda? | Proti šedi
Naše řeč – Hody, hody doprovody, či do provody?