Mají pohádky svou skrytou tvář? Doc. Michal Téra nás tentokrát provede přednáškou o významu pohádek, o archetypálních pravzorech, které obsahují, o tom proč jsou pro nás tak důležité a jak nás hodnotově ovlivňují.
Číst více
Obřadní očistění obydlí „na Lucii“ bývalo v zimním období, za starých dob, běžným zvykem. Takto se tohoto starozvyku ujali 13.12.2025 v Ekocentru Loutí …
Číst více
Veřejně přístupná část záznamu z přednášky Doc. Mgr. Michala Téry, Ph.D.
Číst více
Analýza jmen spojovaných se slovanskou mytologií odhaluje, že poznání předkřesťanského panteonu je zatíženo absencí přímých písemných pramenů, což nás nutí spoléhat na kritickou interpretaci externích kronik (Helmold, Saxo Grammaticus), interních křesťanských polemik (např. Pověst dávných let) a interdisciplinární výzkum (lingvistika, archeologie, folkloristika). Předložený seznam je proto heterogenní: obsahuje nesporně autentická božstva doložená v pramenech (jako Perun, Veles, Mokoš, Svarožic, Svatovít, […]
Číst více
Na základě současného stavu bádání lze konstatovat, že rozpoznání boha (v praslovanštině rekonstruováno jako *bogъ) ve slovanském mytologickém systému a jeho odlišení od nižších bytostí, jako jsou duchové, démoni či divy, se opírá o několik klíčových, vzájemně provázaných atributů. Tyto atributy jsou identifikovatelné na základě interdisciplinárního studia, které kombinuje lingvistickou analýzu, písemné prameny, archeologické nálezy a etnografická data.
Číst více
Tato odborná rešerše s fiktivní afiliací katedry religionistiky a etnologie, představuje kritickou analýzu synkretické povahy lidových obyčejů spojených se svátkem svaté Lucie 13. prosince v západoslovanském, zejména českém a slovenském prostředí; na základě etnografických záznamů z 19. a 20. století, historického kalendářního kontextu před gregoriánskou reformou a interdisciplinárního přístupu religionistiky, etnologie a lingvistiky striktně odděluje křesťanskou hagiografii od folklorních postav […]
Číst více
Tato stránka se zabývá fenoménem tzv. Ljalky-Motanky (Лялька-Мотанка), tradiční východoslovanské, primárně ukrajinské, hadrové panenky.
Číst více
Část 1: Kdo uděloval nebo přiděloval jméno a za jakých okolností a zda si lidé mohli zvolit či udělit jméno sami? V předkřesťanské slovanské společnosti bylo udělení jména zásadním sociálně-právním a rituálním aktem, který plně začleňoval jedince do rodiny a rodu. Tento proces nebyl ponechán náhodě a řídil se zavedenými zvyklostmi. Autorita udělení jména Primární a nezpochybnitelnou autoritou při […]
Číst více
„V sobotu jsme se v Žijícím skanzenu sešli k oslavě podzimní rovnodennosti. Společně jsme připravili pelyňkové opasky, vykuřovadla a hostinu. V kruhu pak zapálili obřadní oheň a prošli očistou kouřem. Následovaly obětiny Mokoši, zpěvy, obřad koláče i přípitků. Atmosféra byla radostná, nechyběl smích, zapojili se všichni, i děti. Večer jsme zakončili hostinou a povídáním u ohně. Slavnost rovnodennosti […]
Číst více
Vlasy a životní síla, Když jsme s mou milou mnoho let zpět začínali budovat základy našeho vztahu, tak mi okolo zápěstí vázala své velmi dlouhé vlasy, když jí nějaký obzvláště silný vypadl. Říkala mi tehdy že je to proto, abychom byli spolu, i když jsme odloučeni a já si toho nesmírně vážil. Dělali jsme to, aniž bychom tehdy vědomě tušili […]
Číst více