Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) (též kultura šňůrové keramiky, zkratkou KŠK, anglicky Corded Ware, německy Schnurkeramik, francouzsky ceramique cordée, nizozemsky touwbekercultuur) zahrnuje širokou skupinu indoevropských archeologických kultur Evropy zhruba mezi lety 2900–2350 př. n. l., a to od eneolitu až do časné doby bronzové. Tato skupina kultur zabírala rozlehlou oblast od Rýna na západě až po Volhu na východě, obývala tedy velkou část Evropy severní, střední a východní. Obyvatelstvo bylo zaměřeno převážně na chov dobytka a vyznačovalo se nomádským způsobem života. Kulturu lze poznat výhradně z bohatě vybavených kostrových, původně nejspíše mohylových pohřebišť.

Keramika

Typickým znakem pro keramiku kultury se šňůrovou keramikou jsou otisky šňůr. Tyto otisky vytvářely různé geometrické vzory na povrchu keramických nádob. Šňůry mohly být různě silné a mohly být otiskovány do hlíny různými způsoby, což vedlo k velké rozmanitosti vzorů.

Kromě otisků šňůr se na keramice mohly objevovat i jiné dekorativní prvky, jako jsou například vpichy nebo plastické výstupky. Nicméně otisky šňůr jsou nejcharakterističtějším znakem, který odlišuje keramiku kultury se šňůrovou keramikou od keramiky jiných kultur.

 Keramika byla často používána jako pohřební výbava.

 

Pohřební ritus

Pohřební ritus kultury se šňůrovou keramikou byl poměrně standardizovaný a dodržovaný na většině území, kde se tato kultura rozšířila. Přesto existují určité regionální odlišnosti, například na Moravě, kde se objevují i žárový pohřební ritus.

Typické znaky pohřebního ritu:

• Jednotlivé hroby: Mrtví byli pohřbíváni v jednotlivých hrobech, většinou v blízkosti sídlišť. Hroby byly často orientovány ve směru východ-západ, což mohlo mít symbolický význam spojený s pohybem slunce.
• Skrčená poloha: Těla byla ukládána do hrobů ve skrčené poloze na boku. Muži byli obvykle pohřbíváni na pravém boku s hlavou orientovanou k západu, ženy na levém boku s hlavou k východu. Tato poloha mohla symbolizovat spánek nebo návrat do lůna matky Země.
• Pohřební výbava: Do hrobů byla ukládána různá pohřební výbava, která se lišila podle pohlaví a společenského postavení zemřelého. Muži byli často pohřbíváni se zbraněmi (např. kamennými sekeromlaty), nástroji a ozdobami (např. jantarovými korálky). Ženy byly pohřbívány s keramikou, šperky a nástroji na zpracování potravin.
• Keramika jako symbol: Keramika hrála v pohřebním ritu důležitou roli. Nádoby byly často záměrně rozbíjeny a jejich střepy ukládány do hrobů. Tento akt mohl symbolizovat obětování pro zemřelého nebo přechod do jiného světa. V některých případech byly keramické nádoby použity k zakrytí nebo ochraně části těla zemřelého, například hlavy nebo nohou.
• Mohyly a jiné konstrukce: V některých případech byly hroby překrývány mohylami nebo jinými kamennými konstrukcemi. Tyto stavby mohly sloužit jako označení hrobu nebo jako místo pro rituální obřady.

Význam pohřebního ritu:

Pohřební ritus měl pro lidi kultury se šňůrovou keramikou hluboký význam. Svědčí o tom pečlivost, s jakou byly hroby připravovány, a bohatost pohřební výbavy. Pohřební rituály pravděpodobně sloužily k zajištění bezpečného přechodu zemřelého do posmrtného života a k udržení kontaktu mezi živými a mrtvými.

 

Mohylové hroby

představují specifickou formu pohřbívání v rámci kultury se šňůrovou keramikou, která se vyskytuje především v jejích raných fázích a v některých regionech.

Charakteristika mohylových hrobů:

• Konstrukce: Mohyly jsou uměle navršené kopečky z hlíny nebo kamení, pod kterými se nachází jeden nebo více hrobů. Mohyly mohly být různých velikostí a tvarů, od malých kruhových až po velké oválné.
• Pohřbení jedinci: V mohylách byli pohřbíváni jak jednotlivci, tak i skupiny lidí. Pohřbení mohli být uloženi ve skrčené poloze, typické pro kulturu se šňůrovou keramikou, nebo v natažené poloze.
• Pohřební výbava: Stejně jako u jednotlivých hrobů, i v mohylách byla ukládána pohřební výbava, která se lišila podle pohlaví a společenského postavení zemřelého.
• Symbolika: Mohyly měly pravděpodobně významný symbolický význam. Mohly sloužit jako označení hrobu významné osoby, jako místo rituálních obřadů nebo jako symbol spojení mezi světem živých a mrtvých.

Výskyt mohylových hrobů:

Mohylové hroby kultury se šňůrovou keramikou se vyskytují především v západní a severní Evropě. Na území České republiky byly nalezeny například v okolí Žatce a na jižní Moravě.

Význam mohylových hrobů:

Mohylové hroby jsou důležitým zdrojem informací o kultuře se šňůrovou keramikou. Poskytují nám cenné informace o pohřebních zvyklostech, sociální struktuře a náboženských představách této kultury. Mohyly jsou také významnými krajinnými prvky, které nám připomínají dávnou minulost.

Příklad mohylového hrobu:

Jedním z nejznámějších mohylových hrobů kultury se šňůrovou keramikou je mohyla v Egtvedu v Dánsku. V této mohyle byla nalezena dobře zachovalá dívčí hrobka s bohatou pohřební výbavou, včetně vlněného oblečení, bronzové spony a dalších předmětů.

Kamenné nástroje

Kultura se šňůrovou keramikou se vyznačovala širokým spektrem kamenných nástrojů, které sloužily k různým účelům v každodenním životě i v rituální praxi.

Typy kamenných nástrojů:

• Sekeromlaty: Jedním z nejcharakterističtějších nástrojů kultury se šňůrovou keramikou byl sekeromlat. Jednalo se o kamenný nástroj s otvorem pro násadu, který sloužil jako zbraň i nástroj pro práci se dřevem. Sekeromlaty byly často zdobeny geometrickými vzory a mohly být symbolem moci a postavení.
• Dýky: Kamenné dýky byly další významnou zbraní a nástrojem. Byly vyrobeny z různých druhů kamene a mohly mít různé tvary a velikosti. Dýky byly používány nejen k lovu a boji, ale i k rituálním účelům.
• Hroty šípů: Hroty šípů byly důležitým loveckým nástrojem. Byly vyrobeny z pazourku, obsidiánu nebo jiných vhodných kamenů. Hroty šípů byly často velmi malé a jemně opracované.
• Nože a škrabadla: Nože a škrabadla byly používány k různým účelům, jako například k řezání masa, zpracování kůží nebo výrobě nástrojů ze dřeva a kostí.
• Sekery: Kamenné sekery byly používány k kácení stromů a zpracování dřeva. Byly vyrobeny z různých druhů kamene a mohly mít různé tvary a velikosti.

Materiály a technologie:

Kamenné nástroje byly vyráběny z různých druhů kamene, jako například pazourek, obsidián, křemenec nebo amfibolit. Technologie výroby byla poměrně vyspělá a zahrnovala štípání, broušení, vrtání a leštění.

Význam kamenných nástrojů:

Kamenné nástroje hrály klíčovou roli v každodenním životě lidí kultury se šňůrovou keramikou. Sloužily k obstarávání potravy, výrobě oděvů a přístřeší, obraně a dalším činnostem. Některé nástroje, jako například sekeromlaty a dýky, měly i symbolický význam a byly spojovány s mocí a postavením.

Kamenné nástroje v českých zemích:

Na území České republiky bylo nalezeno mnoho kamenných nástrojů kultury se šňůrovou keramikou. Tyto nálezy nám poskytují cenné informace o technologii výroby, způsobu použití a významu těchto nástrojů v životě lidí této kultury.

 

Hospodářství

Hospodářství kultury se šňůrovou keramikou bylo komplexní a zahrnovalo několik klíčových složek, které se vzájemně doplňovaly a zajišťovaly obživu a prosperitu komunit:

1. Zemědělství: Zemědělství bylo základem hospodářství kultury se šňůrovou keramikou. Pěstovaly se především obiloviny, jako je pšenice, ječmen a proso. Důkazy o zemědělské činnosti zahrnují nálezy kamenných žernovů, srpů a zbytků obilí v sídlištích.

2. Chov zvířat: Chov zvířat byl další důležitou složkou hospodářství. Lidé kultury se šňůrovou keramikou chovali především skot, ovce, kozy a prasata. Zvířata poskytovala maso, mléko, kůži a vlnu. Chov zvířat byl pravděpodobně spojen s pastevectvím, což mohlo vést k sezónnímu přesunu obyvatelstva za pastvou.

3. Lov a sběr: Lov a sběr byly doplňkovými aktivitami, které poskytovaly další zdroje potravy. Lidé lovili divokou zvěř, jako jsou jeleni, divoká prasata a ptáci. Sběr zahrnoval sběr lesních plodů, hub, kořínků a dalších jedlých rostlin.

4. Řemeslná výroba: Řemeslná výroba byla důležitou součástí hospodářství. Lidé kultury se šňůrovou keramikou vyráběli keramiku, kamenné nástroje, zbraně, šperky a další předměty. Řemeslná výroba byla často specializovaná a vyžadovala určité dovednosti a znalosti.

5. Obchod: Obchod hrál významnou roli v hospodářství kultury se šňůrovou keramikou. Lidé obchodovali s různými surovinami, jako je pazourek, jantar, měď a další komodity. Obchodní kontakty se rozvíjely nejen v rámci jednotlivých regionů, ale i mezi vzdálenějšími oblastmi.

Regionální rozdíly:

Hospodářství kultury se šňůrovou keramikou se mohlo lišit v různých regionech v závislosti na přírodních podmínkách a dostupných zdrojích. V některých oblastech mohlo být zemědělství dominantnější, zatímco v jiných mohl být větší důraz kladen na chov zvířat nebo lov a sběr.

Význam hospodářství:

Hospodářství hrálo klíčovou roli v rozvoji kultury se šňůrovou keramikou. Umožnilo lidem zajistit si obživu, rozvíjet řemeslnou výrobu a obchod a vytvářet komplexní sociální struktury. Hospodářské aktivity také ovlivňovaly způsob života, migrační vzorce a kulturní projevy této společnosti.

 

Sociální struktura

Sociální struktura kultury se šňůrovou keramikou je předmětem neustálého výzkumu a interpretace archeologických nálezů. Přestože neexistuje jednoznačný konsensus, několik klíčových aspektů naznačuje hierarchickou organizaci společnosti:

1. Nerovnost v pohřební výbavě: Pohřební výbava se výrazně liší mezi jednotlivými hroby. Některé hroby obsahují bohatou výbavu zahrnující zbraně, šperky a keramiku, zatímco jiné jsou skromnější. Tato nerovnost naznačuje rozdíly ve společenském postavení a bohatství mezi jednotlivými členy společnosti.

2. Pohlavní rozdíly: Pohřební ritus naznačuje rozdílné role mužů a žen ve společnosti. Muži byli často pohřbíváni se zbraněmi, což naznačuje jejich roli válečníků a ochránců komunity. Ženy byly pohřbívány s nástroji pro domácí práce a péči o děti, což odráží jejich roli v domácnosti.

3. Existence elit: Nálezy bohatých hrobů s výjimečnou pohřební výbavou naznačují existenci elitních vrstev ve společnosti. Tyto elity mohly mít politickou, náboženskou nebo vojenskou moc a jejich postavení bylo pravděpodobně dědičné.

4. Specializace řemesel: Rozvoj řemesel, jako je výroba keramiky, kamenných nástrojů a zbraní, naznačuje určitou míru specializace práce. Tato specializace mohla vést k sociální diferenciaci, kdy řemeslníci získali vyšší společenské postavení díky svým dovednostem a znalostem.

5. Sídelní struktura: Některá sídliště kultury se šňůrovou keramikou vykazují známky hierarchické organizace, například přítomnost větších domů nebo centrálních staveb. Tato hierarchie mohla odrážet rozdíly ve společenském postavení a moci mezi jednotlivými rodinami nebo skupinami.

Interpretace sociální struktury:

Někteří badatelé interpretují sociální strukturu kultury se šňůrovou keramikou jako patriarchální společnost s výraznou úlohou mužů-válečníků. Jiní zdůrazňují význam žen v zemědělství a domácnosti a poukazují na možnou existenci matrilineárního systému.

Rozšíření

Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) se rozšířila po rozsáhlém území Evropy v průběhu pozdního eneolitu a rané doby bronzové, zhruba mezi lety 2900 až 2350 př. n. l. Její původ je spojován s oblastí východní Evropy, konkrétně s dnešním Polskem a západní Ukrajinou.

Rozšíření KŠK lze rozdělit do několika hlavních oblastí:

1. Střední Evropa: KŠK se rozšířila po celém území dnešního Německa, Polska, České republiky, Slovenska, Maďarska a Rakouska. V této oblasti se nacházejí nejvýznamnější a nejpočetnější nálezy kultury se šňůrovou keramikou.

2. Severní Evropa: KŠK se rozšířila i do severní Evropy, zejména do Dánska, jižního Švédska a Norska. Zde se však její projevy liší od středoevropských variant.

3. Východní Evropa: KŠK se rozšířila až do oblasti dnešní Ukrajiny, Běloruska a západního Ruska. V této oblasti se prolínala s jinými kulturami, což vedlo k vzniku specifických regionálních variant.

4. Západní Evropa: KŠK pronikla i do západní Evropy, zejména do Nizozemska, Belgie a severovýchodní Francie. Zde se však její projevy omezují především na nálezy keramiky.

5. Jihovýchodní Evropa: KŠK se rozšířila i do jihovýchodní Evropy, zejména do Rumunska a Bulharska. Zde se však její vliv projevuje spíše okrajově.

Faktory ovlivňující rozšíření:

Rozšíření kultury se šňůrovou keramikou bylo ovlivněno několika faktory:

• Migrace: Předpokládá se, že rozšíření KŠK bylo spojeno s migrací indoevropských kmenů, které se přesouvaly z východu na západ.
• Obchod a kulturní kontakty: Obchodní a kulturní kontakty mezi různými skupinami sehrály důležitou roli v šíření kultury se šňůrovou keramikou.
• Adaptace na místní podmínky: KŠK se přizpůsobovala místním přírodním a kulturním podmínkám, což vedlo ke vzniku regionálních variant.

Význam rozšíření:

Rozšíření kultury se šňůrovou keramikou mělo zásadní význam pro vývoj evropské pravěké společnosti. KŠK přispěla k šíření indoevropských jazyků a kultury, ovlivnila vývoj zemědělství a chovu zvířat a zanechala po sobě bohaté kulturní dědictví.

Význam

Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) měla zásadní význam pro vývoj evropské pravěké společnosti a její odkaz přetrvává dodnes. Její širší význam lze shrnout do několika klíčových bodů:

1. Šíření indoevropských jazyků a kultury: KŠK je spojována s migrací indoevropských kmenů, které se rozšířily po velké části Evropy. Tyto kmeny přinesly s sebou indoevropské jazyky, které se staly základem většiny evropských jazyků, včetně češtiny. KŠK tak sehrála klíčovou roli ve formování jazykové a kulturní mapy Evropy.

2. Rozvoj zemědělství a chovu zvířat: KŠK přispěla k rozvoji zemědělství a chovu zvířat v Evropě. Zavedení nových plodin a technik obdělávání půdy vedlo ke zvýšení produkce potravin a umožnilo růst populace. Chov domácích zvířat poskytoval nejen maso a mléko, ale i vlnu a kůži, což přispělo k rozvoji řemesel a obchodu.

3. Technologický pokrok: KŠK přinesla nové technologie, jako například výrobu keramiky, kamenných nástrojů a zbraní. Tyto technologie zlepšily životní podmínky lidí a umožnily jim lépe využívat přírodní zdroje.

4. Sociální a politická organizace: KŠK přispěla k rozvoji komplexních sociálních a politických struktur. Vznikly hierarchicky uspořádané společnosti s elitami, specializovanými řemeslníky a rozvinutým obchodním systémem.

5. Kulturní dědictví: KŠK zanechala po sobě bohaté kulturní dědictví v podobě archeologických nálezů, jako jsou keramika, kamenné nástroje, zbraně, šperky a pohřební mohyly. Tyto nálezy nám poskytují cenné informace o životě, zvycích a víře lidí této kultury.

6. Genetický odkaz: Genetické studie prokázaly, že KŠK významně ovlivnila genetickou strukturu evropské populace. Mnoho Evropanů dnes nese genetické stopy po lidech kultury se šňůrovou keramikou.

Kultura se šňůrovou keramikou tak představuje důležitý milník ve vývoji evropské civilizace. Její vliv se projevil v mnoha oblastech lidského života a její odkaz přetrvává dodnes.

Kultura se šňůrovou keramikou v českých zemích

Kultura se šňůrovou keramikou (KŠK) zanechala v českých zemích výraznou stopu, ačkoli její přítomnost je doložena především archeologickými nálezy z hrobů. Sídliště této kultury zatím nebyla objevena, což naznačuje, že se jednalo spíše o mobilní skupiny obyvatelstva.

Rozšíření:

• Čechy: Nálezy KŠK jsou soustředěny především v Polabí, zejména v okolí řek Labe, Ohře a Cidliny. Významné lokality zahrnují například Štětí, Lovosice, Roudnici nad Labem, Kolín a Pardubice.
• Morava: Na Moravě se nálezy KŠK nacházejí především na jižní Moravě, v okolí řek Moravy a Dyje. Významné lokality zahrnují například Brno, Břeclav, Mikulov a Znojmo.

Nálezy:

• Hroby: V českých zemích bylo objeveno přes 1300 hrobů KŠK. Tyto hroby obsahují bohatou pohřební výbavu, včetně keramiky, kamenných nástrojů, zbraní, šperků a jantarových ozdob.
• Keramika: Keramika KŠK nalezená v českých zemích vykazuje typické znaky této kultury, jako jsou otisky šňůr a geometrické vzory.
• Kamenné nástroje: Nálezy kamenných nástrojů zahrnují sekeromlaty, dýky, hroty šípů, nože a škrabadla. Tyto nástroje jsou často vyrobeny z kvalitních surovin a vykazují vysokou úroveň řemeslného zpracování.
• Zbraně: Mezi nálezy zbraní patří především kamenné sekeromlaty a dýky, které svědčí o vojenském charakteru této kultury.
• Šperky: Šperky KŠK zahrnují jantarové korálky, závěsky a další ozdoby. Jantar byl v této době velmi ceněnou surovinou a jeho přítomnost v hrobech naznačuje obchodní kontakty s Pobaltím.

Pohřební ritus:

Pohřební ritus KŠK v českých zemích se vyznačuje typickými znaky, jako jsou jednotlivé hroby, skrčená poloha a bohatá pohřební výbava. Na Moravě se však objevují i žárový pohřební ritus.

Význam:

Kultura se šňůrovou keramikou měla významný vliv na vývoj pravěké společnosti v českých zemích. Přinesla nové technologie, zemědělské postupy a kulturní prvky. Její přítomnost svědčí o rozsáhlých kontaktech s jinými regiony Evropy a o zapojení českých zemí do širších kulturních a hospodářských procesů.

Další výzkum:

Výzkum kultury se šňůrovou keramikou v českých zemích pokračuje. Archeologové se snaží objevit sídliště této kultury, která by nám mohla poskytnout další informace o každodenním životě, hospodářství a sociální organizaci této společnosti.