Převorská kultura (někdy také Przeworská kultura) byla archeologická kultura doby železné, která existovala zhruba od 2. století př. n. l. do počátku 5. století n. l. Tato kultura se rozkládala především na území dnešního středního a jižního Polska, ale později se rozšířila i na východní Slovensko a Podkarpatskou Rus.
Společnost
Společnost převorské kultury byla poměrně složitá a dynamická, s několika klíčovými charakteristikami:
Sociální struktura:
- Převládala pravděpodobně rodová organizace, ale existovaly i náznaky vzniku společenské diferenciace.
- Objevují se hroby bohatších jedinců s honosnějšími milodary, což naznačuje existenci elitních vrstev.
- Předpokládá se existence řemeslníků specializovaných na zpracování železa, výrobu keramiky a dalších řemesel.
Ekonomika:
- Základním zdrojem obživy bylo zemědělství, zejména pěstování obilí a chov dobytka.
- Důležitou roli hrálo i železářství, což dokládá množství železných předmětů nalezených v hrobech a sídlištích.
- Rozvíjel se dálkový obchod, o čemž svědčí nálezy římských mincí a luxusního zboží.
Etnická příslušnost:
- Etnická příslušnost nositelů převorské kultury je stále předmětem diskuzí a není zcela jasná.
- Uvažuje se o různých skupinách, jako jsou Germáni, Keltové, Venetové a dokonce i předkové Slovanů.
- Je pravděpodobné, že převorská kultura byla polyetnická a vznikla smíšením různých etnických prvků.
Kultura:
- Nositelé převorské kultury měli vlastní specifickou kulturu, která se projevovala v jejich hmotné kultuře, pohřebních rituálech a náboženských představách.
- Vyráběli charakteristickou keramiku, šperky a zbraně.
- Pohřbívali své mrtvé převážně žárovým způsobem, ale objevují se i kostrové hroby.
- Náboženství bylo pravděpodobně polyteistické, s uctíváním přírodních sil a předků.
Celkově lze říci, že společnost převorské kultury byla poměrně rozvinutá a komplexní. Její studium nám pomáhá lépe porozumět životu a kultuře lidí v době železné ve střední Evropě.
Obydlí
Obydlí převorské kultury byla poměrně různorodá a přizpůsobená místním podmínkám a potřebám obyvatel. Archeologové identifikovali několik typů obydlí:
Nadzemní domy:
- Nejčastějším typem byly nadzemní domy se sloupovou konstrukcí. Tyto domy měly obdélníkový nebo čtvercový půdorys a stěny byly tvořeny proutěným výpletem, který byl omítnut hlínou.
- Střecha byla sedlová nebo valbová, krytá slámou nebo rákosím.
- Uvnitř domu se nacházela otevřená ohniště nebo pece, které sloužily k vaření a vytápění.
Zahloubené domy (zemnice):
- V některých oblastech se vyskytovaly i zahloubené domy, které byly částečně zapuštěné do země.
- Tyto domy měly obvykle kruhový nebo oválný půdorys a stěny byly tvořeny dřevěnými kůly nebo proutěným výpletem.
- Střecha byla kuželovitá nebo plochá, krytá hlínou nebo drny.
Jiné typy:
- Kromě těchto dvou hlavních typů se objevují i další varianty, jako například domy s kombinací nadzemní a zahloubené části nebo domy s vnitřním dělením na více místností.
Uspořádání sídlišť:
- Obydlí byla obvykle seskupena do menších sídlišť, která se nacházela na vyvýšených místech v blízkosti vodních zdrojů.
- Sídliště nebyla opevněná, což naznačuje, že obyvatelé převorské kultury nežili v neustálém ohrožení.
Vybavení:
- Vnitřní vybavení domů bylo poměrně jednoduché. Kromě ohnišť a pecí se zde nacházely hliněné nádoby na uchovávání potravin, kamenné nástroje a další předměty denní potřeby.
- V některých hrobech byly nalezeny i dřevěné postele, což naznačuje, že i obyčejní lidé měli přístup k určitému komfortu.
Celkově lze říci, že obydlí převorské kultury byla poměrně dobře přizpůsobena potřebám a životnímu stylu tehdejších obyvatel.
Pohřební ritus
Žárové pohřby:
- Nejčastějším způsobem pohřbívání byl žárový pohřeb. Tělo zemřelého bylo spáleno na hranici a zpopelněné ostatky byly uloženy do keramické nádoby (urny).
- Urny byly často zdobené a mohly mít různý tvar a velikost.
- Spolu s ostatky byly do urny ukládány i milodary, jako například šperky, zbraně, nástroje nebo potraviny.
- Urny byly ukládány do země v jednotlivých hrobech nebo ve větších pohřebištích.
Kostrové pohřby:
- Méně časté byly kostrové pohřby, při kterých bylo tělo zemřelého uloženo do země bez předchozího spálení.
- Kostrové hroby byly obvykle orientovány ve směru východ-západ a zemřelý byl uložen na zádech s rukama podél těla.
- I v kostrových hrobech byly často nalezeny milodary.
Ploché hroby:
- V některých případech byly nalezeny i ploché hroby, ve kterých byly ostatky zemřelého uloženy přímo na povrchu země a překryty kameny nebo hlínou.
- Tento typ pohřbu byl pravděpodobně vyhrazen pro osoby s nižším sociálním postavením.
Symbolika a význam:
- Pohřební ritus měl pro lidi převorské kultury hluboký symbolický význam.
- Žárové pohřby byly považovány za způsob, jak očistit duši zemřelého a umožnit jí přechod do posmrtného života.
- Milodary měly zemřelému zajistit vše potřebné pro jeho cestu na onen svět.
- Pohřebiště byla často považována za posvátná místa a byla využívána po delší dobu.
Vývoj pohřebního ritu:
- Pohřební ritus převorské kultury se v průběhu času vyvíjel. V počátečním období převládaly žárový pohřby, ale později se začaly objevovat i kostrové hroby.
- Tento vývoj může být spojen s různými faktory, jako například změnami v náboženských představách nebo kontakty s jinými kulturami.
Keramika
Výroba:
- Keramika byla vyráběna ručně, bez použití hrnčířského kruhu. Hlína byla tvarována pomocí rukou a jednoduchých nástrojů, jako jsou dřevěné lopatky a hladítka.
- Po vytvarování byla keramika vypalována v otevřených ohništích nebo pecích.
Tvary a funkce:
- Nejčastějšími tvary byly hrnce, mísy, džbány a zásobnice. Tyto nádoby sloužily k vaření, uchovávání potravin a tekutin, stolování a dalším každodenním činnostem.
- Kromě užitkové keramiky se vyráběly i keramické figurky, které mohly mít náboženský nebo rituální význam.
Zdobení:
- Keramika převorské kultury se vyznačuje jednoduchým, ale výrazným zdobením. Nejčastějšími motivy byly vlnovky, rýhy, plastické výčnělky a otisky prstů.
- Zdobení bylo vytvářeno pomocí různých nástrojů, jako jsou hřebeny, šňůry nebo dřevěné tyčinky.
Vývoj:
- Keramika převorské kultury prošla určitým vývojem v průběhu času. V raném období byla keramika jednodušší a méně zdobená, zatímco v pozdějším období se objevují složitější tvary a bohatší zdobení.
- Tento vývoj může být spojen s vlivem jiných kultur, jako například keltské nebo germánské, ale také s rozvojem řemeslných dovedností a estetických preferencí uvnitř převorské kultury.
Význam:
- Keramika převorské kultury má velký význam pro archeology, protože poskytuje cenné informace o každodenním životě, technologii a uměleckých schopnostech tehdejších lidí.
- Analýza keramiky umožňuje také sledovat obchodní kontakty a kulturní výměnu mezi různými regiony.
Nálezy:
- Keramika převorské kultury byla nalezena na mnoha archeologických lokalitách v Polsku, na Slovensku a na Ukrajině.
- Některé z nejvýznamnějších nálezů pocházejí z pohřebišť, kde byly keramické nádoby ukládány jako milodary zemřelým.
Šperky a ozdoby
Šperky a ozdoby převorské kultury jsou významným zdrojem informací o estetických preferencích, řemeslných dovednostech a sociálním postavení tehdejších obyvatel. Vyznačují se rozmanitostí materiálů, tvarů a zdobení.
Materiály:
- Bronz: Byl nejčastěji používaným materiálem pro výrobu šperků. Bronzové šperky byly často zdobeny rytím, gravírováním nebo inkrustací jinými materiály.
- Železo: Železné šperky byly méně časté, ale stále významné. Železo bylo používáno pro výrobu spon, náramků a dalších ozdob.
- Stříbro a zlato: Vzácněji se objevují i šperky ze stříbra a zlata, které byly obvykle vyhrazeny pro elitní vrstvy společnosti.
- Sklo: Skleněné perly a korálky byly také oblíbeným materiálem pro výrobu náhrdelníků a náramků.
- Jantar: Jantar byl ceněným materiálem, který byl často používán pro výrobu amuletů a přívěsků.
Typy šperků a ozdob:
- Spony: Spony byly nejčastějším typem šperků. Používaly se k sepnutí oděvu a byly často zdobeny různými motivy, jako jsou zvířata, rostliny nebo geometrické vzory.
- Náramky: Náramky byly oblíbeným šperkem pro muže i ženy. Mohly být vyrobeny z bronzu, železa, stříbra nebo zlata a byly často zdobeny rytím nebo gravírováním.
- Náhrdelníky: Náhrdelníky byly obvykle tvořeny řadou korálků nebo přívěsků. Mohly být vyrobeny z různých materiálů, jako je bronz, sklo, jantar nebo kost.
- Prsteny: Prsteny byly méně časté než jiné typy šperků, ale stále se objevují v hrobech převorské kultury. Mohly být vyrobeny z bronzu, stříbra nebo zlata a byly často zdobeny rytím nebo drahými kameny.
- Náušnice: Náušnice byly vzácné, ale existují nálezy bronzových a stříbrných náušnic.
- Ozdoby na oděv: Kromě šperků se používaly i různé ozdoby na oděv, jako například knoflíky, spony na pás nebo kovové aplikace.
Význam šperků a ozdob:
- Šperky a ozdoby měly v převorské kultuře nejen estetickou funkci, ale také sloužily jako symbol sociálního postavení, bohatství a příslušnosti k určité skupině.
- Bohatě zdobené šperky byly často vyhrazeny pro elitní vrstvy společnosti, zatímco jednodušší šperky nosili i obyčejní lidé.
- Šperky mohly mít také náboženský nebo rituální význam. Například amulety z jantaru měly chránit svého nositele před zlými silami.
Nálezy:
- Šperky a ozdoby převorské kultury byly nalezeny v mnoha hrobech a sídlištích.
- Některé z nejvýznamnějších nálezů pocházejí z bohatých hrobů, které obsahovaly velké množství šperků z drahých kovů a dalších vzácných materiálů.
Vznik a zánik
Vznik:
- Převorská kultura se začala formovat na přelomu 3. a 2. století př. n. l. na území dnešního středního Polska.
- Její vznik je spojen s postupným vývojem a transformací místních kultur doby bronzové a starší doby železné, které byly ovlivněny kontakty s jinými kulturami, zejména keltskou a jastorfskou.
- Přesné příčiny a mechanismy vzniku převorské kultury nejsou zcela jasné, ale pravděpodobně se jednalo o komplexní proces, který zahrnoval migraci, kulturní výměnu a společenskou diferenciaci.
Rozvoj:
- V průběhu 2. a 1. století př. n. l. se převorská kultura postupně rozšířila na většinu území Polska a zasáhla i na Slovensko a Podkarpatskou Rus.
- Toto období bylo charakterizováno rozvojem zemědělství, řemesel a obchodu.
- Vznikala nová sídliště, rozvíjela se metalurgie a keramická výroba, a prohlubovaly se kontakty s okolními kulturami.
Vrchol:
- Vrchol převorské kultury nastal v 1. století n. l., kdy se stala jednou z nejvýznamnějších kultur ve střední Evropě.
- V této době dosáhla svého největšího územního rozsahu a měla silný vliv na okolní kultury.
- Svědčí o tom četné nálezy bohatě vybavených hrobů, rozvinutá sídlištní struktura a rozsáhlé obchodní kontakty.
Úpadek:
- V průběhu 2. a 3. století n. l. začala převorská kultura postupně upadat.
- Příčiny tohoto úpadku jsou různé, ale pravděpodobně souvisejí se změnami klimatu, migrací germánských kmenů a politickými nepokoji v regionu.
- Převorská kultura se postupně fragmentovala a její charakteristické rysy se začaly vytrácet.
Zánik:
- Převorská kultura definitivně zanikla na počátku 5. století n. l. v souvislosti s invazí Hunů a migrací germánských kmenů na západ.
- Její nositelé byli buď asimilováni jinými kulturami, nebo se přesunuli do jiných oblastí.
- Přestože převorská kultura zanikla, zanechala po sobě významné dědictví, které ovlivnilo vývoj pozdějších kultur ve střední Evropě.
Převorská kultura je důležitou součástí naší historie a její studium nám pomáhá lépe porozumět vývoji společnosti a kultury v době železné ve střední Evropě. I když její vznik a zánik jsou stále zahaleny tajemstvím, archeologické nálezy nám poskytují cenné informace o životě, řemeslech, obchodu a kulturních tradicích jejích nositelů.
Význam
Převorská kultura má v archeologii a historii střední Evropy značný význam z několika důvodů:
-
Klíčová kultura doby železné: Převorská kultura byla jednou z nejvýznamnějších a nejrozšířenějších kultur doby železné ve střední Evropě. Její studium nám umožňuje lépe porozumět společenským, hospodářským a kulturním procesům, které probíhaly v této oblasti před více než dvěma tisíci lety.
-
Etnogeneze Slovanů: Převorská kultura je často spojována s otázkou etnogeneze Slovanů. Někteří badatelé se domnívají, že nositelé této kultury mohli být předky nebo alespoň jedním z etnických komponentů, které se podílely na formování slovanské identity. Tato teorie je však stále předmětem diskuzí a vyžaduje další výzkum.
-
Kontakty s Římskou říší: Převorská kultura udržovala intenzivní kontakty s Římskou říší. Nálezy římských mincí, luxusního zboží a zbraní svědčí o rozsáhlé obchodní a kulturní výměně mezi oběma světy. Studium těchto kontaktů nám pomáhá lépe porozumět vlivu Říma na barbarské kultury a naopak.
-
Vývoj řemesel a technologií: Převorská kultura dosáhla vysoké úrovně v řemeslné výrobě, zejména v metalurgii a keramice. Nálezy železných nástrojů, zbraní a šperků svědčí o vyspělých technologických znalostech a dovednostech. Studium těchto artefaktů nám umožňuje sledovat vývoj řemesel a technologií v době železné.
-
Pohřební ritus a náboženství: Pohřební ritus převorské kultury, který zahrnoval jak žárový, tak kostrový pohřeb, nám poskytuje cenné informace o náboženských představách a společenské hierarchii tehdejší společnosti. Nálezy milodarů v hrobech nám umožňují nahlédnout do světa symbolů, rituálů a víry tehdejších lidí.
-
Archeologické dědictví: Převorská kultura zanechala po sobě bohaté archeologické dědictví v podobě sídlišť, pohřebišť, keramiky, šperků a dalších artefaktů. Tyto nálezy jsou důležitým zdrojem informací pro archeology, historiky a další badatele, kteří se snaží rekonstruovat minulost a porozumět životu našich předků.
Převorská kultura je tedy významným fenoménem, který přispívá k našemu poznání doby železné ve střední Evropě a má širší souvislosti s etnogenezí Slovanů, kontakty s Římskou říší a vývojem řemesel a technologií. Její studium je důležité nejen pro odborníky, ale i pro širokou veřejnost, která se zajímá o historii a kulturu svého regionu.
sepsáno za pomoci AI Gemini
zdroj obrázku: Převorská kultura – Wikipedie (wikipedia.org)
