Opis textu z Staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zá | Národní knihovna České republiky | Digitální knihovna Kramerius M A S O P U S T O starodávném zvyku slaviti bujnými, v podstatě vždy a všude stejnými radovánkami čas masopustní , to jest čas od svátku Tří králů do popeleční středy , zvláště neděli zvanou Quinquagesima neb Esto mihi a […]
Číst víceAutor: Svatobor
Kračun v Jindřichovicích pod Smrkem 2023
Je to již pár měsíců, co nám „tradiční vánoce“ přestaly dávat smysl. Takže jsme s nadšením přijali pozvání od Budimíra k oslavě slunovratu v jeho domovské obci, jež nese hezké jméno Jindřichovice pod Smrkem. Plni očekávání usedáme do vozu a po tříhodinové jízdě dorážíme na již zmíněné místo, a vskutku obec je opravdu malebná, v lůně přírody. Takže již hledání obřadního místa přináší jiskry v očích při projíždění […]
Číst více
Oslava sklizně v Žijícím skanzenu 2023
Do jindřichovického skanzenu na oslavu svátků kola roku jsme se s muže chystali marně už několikrát, teď to paradoxně vyšlo oproti plánovanému Lughnasadu v Nasavrkách, na který jsme naopak z více důvodů dojet nezvládli – inu, chceš-li pobavit Bohy, sděl jim své plány … Sobotní odpoledne plynulo poklidně v ovocném sadu u čajovny, kde jsme s tlumočnicí Šárkou popíjely dobromyslový čaj a zkoušely […]
Číst víceDiplomové práce
Místo pro jednotlivé diplomové práce, které se zabývají tématem duchovna Slovanů Závěrečná práce: Bc. Jiří Atweri: Slovanské pohanství dnes – Vlivy novopohanství na společnost i jednotlivce
Číst víceJiří Mačuda
Narozen 15. 5. 1978 ve Znojmě. Mgr., Ph.D., etnolog, práce z evropské etnologie, specializace na duchovní kulturu Slovanů a nová náboženská hnutí. Jarilo a jarní mýtus: jak slavili „Velikonoce“ staří Slované? | Plus Závěrečná práce: Mgr. Jiří Mačuda: Ideologie rodnověří v názorech a praxi jeho čelních představitelů (se zaměřením na genezi a proměny obřadu)
Číst víceTisíc tváří pohanství: O slovanské mytologii s Jiřím Dyndou
Jiří Dynda je autorem překladů pramenů ke slovanskému pohanství a několika studií zaměřených na slovanskou mytologii z komparativní perspektivy, kromě toho je také pracovníkem Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Přijal naši nabídku rozhovoru a my se jej zeptali na několik otázek z jeho oboru. Ve své rozsáhlé bakalářské práci jste se výrazně opíral o trojfunkční hypotézu George Dumézila. Ta se […]
Číst víceSlovanské pohanství očima křesťanských autorů: O překladu středověkých textů s Jiřím Dyndou
Jiří Dynda je autorem překladů pramenů ke slovanskému pohanství a několika studií zaměřených na slovanskou mytologii z komparativní perspektivy, kromě toho je také pracovníkem Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Ve druhé části našeho rozhovoru se zaměříme na proces překládání středověkých textů o pohanství. V první části našeho rozhovoru jsme se věnovali slovanské mytologii obecně. Nyní bych se vás rád zeptal na […]
Číst víceJiří Dynda
je český religionista, působící ve Slovanském ústavu Akademie věd České republiky. Životopis: V roce 2015 vystudoval religionistiku na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 2021 na Ústavu filosofie a religionistiky dokončil doktorské studium s disertační prací Bohové a běsi: Konstrukce slovanského pohanství ve středověkých písemných pramenech.[3] Působí jako vědecký pracovník na Oddělení paleoslovenistiky a byzantologie Slovanského ústavu Akademie věd […]
Číst víceKultura Turdaș-Vinča 5700 až 4500 př. n. l.
Kultura Vinča, také nazývaná kultura Turdaș případně kultura Turdaș-Vinča je neolitická archeologická kultura ve střední a jihovýchodní Evropě z období 5 700 až 4 500 př. n. l. Je pojmenována podle hlavního naleziště Vinča-Belo Brdo, velkého sídelního telu na předměstí Bělehradu, objeveného srbským archeologem Milojem Vasićem v roce 1908. Je to pozůstatek pravěké společnosti, charakterizované určitým způsobem osídlení a rituálním chováním. Pěstební technologie, prvně zavedené v této oblasti v období 6 400 – 5 100 př. n. l., byla kulturou Vinča dále rozvinuta, což vyvolalo […]
Číst víceTripolská kultura 5500 – 2750 př. n. l.
Tripolská kultura, datovaná do období 5500–2750 př. n. l., představuje jednu z nejvýznamnějších neolitických civilizací Evropy. Rozkládala se na rozsáhlém území dnešní Ukrajiny, Moldavska a Rumunska, přičemž její centrum se nacházelo v povodí řek Dněstr a Dněpr. Tato kultura je významná nejen svým rozsahem a délkou trvání, ale také unikátními projevy hmotné kultury, zejména keramikou a monumentální architekturou. Periodizace a […]
Číst více