Čeněk Zíbrt

Publikováno od

Dr. Čeněk Zíbrt: Život a dílo významného českého folkloristy a etnografa

 

Čeněk Zíbrt (1864–1932) byl jednou z nejvýznamnějších osobností české folkloristiky a etnografie přelomu 19. a 20. století. Jeho rozsáhlé dílo zahrnuje množství studií, sbírek a monografií, které se zabývají širokým spektrem témat spojených s českou lidovou kulturou, zvyky, obyčeji, písněmi a literaturou.

 

Životní dráha

 

Čeněk Zíbrt se narodil 12. října 1864 v Kolíně. Po absolvování gymnázia v Kolíně studoval na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde se věnoval českému jazyku a literatuře, historii a estetice. Mezi jeho učitele patřily takové osobnosti jako Jan Gebauer, Tomáš Garrigue Masaryk a Josef Durdík. Studium úspěšně dokončil v roce 1887 a v roce 1890 získal doktorát filozofie s prací o lidových písních.

Po studiích působil jako středoškolský profesor, nejprve v Kutné Hoře a poté v Praze. Od roku 1899 přednášel na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde se v roce 1904 habilitoval v oboru dějin lidového života. V roce 1907 byl jmenován mimořádným a v roce 1912 řádným profesorem etnografie a folkloristiky. Zíbrt se stal jedním z prvních profesorů etnografie v Československu a položil základy moderní vědecké etnologie na Karlově univerzitě.

 

Vědecká činnost a zaměření

 

Zíbrtovo vědecké bádání bylo mimořádně široké a encyklopedické. Zaměřoval se na:

  • Lidové obyčeje a zvyky: Detailně studoval svátky, obřady, rodinné a výroční zvyky, od křtin a svateb po pohřby. Jeho stěžejní dílo v této oblasti je „Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku“ (1893) a dále monumentální „Staročeské obyčeje a pověry“ (1889) a „Novoroční obyčeje a písně“ (1893).
  • Lidová píseň a hudba: Shromažďoval a analyzoval lidové písně, věnoval se jejich funkci v životě společnosti a jejich proměnám. Jeho práce „Písně české v XV. a XVI. věku“ (1892) je důležitým příspěvkem k historii české písňové tvorby.
  • Dějiny odívání a módy: Zajímal se o vývoj lidového kroje a jeho společenskou symboliku. Vydal díla jako „Krása staročeská“ (1899).
  • Lidové hry a zábavy: Popisoval a dokumentoval tradiční dětské hry, tance a společenské zábavy.
  • Lidové pověry a magie: Zkoumal pověry, magické praktiky a jejich vztah k náboženství a folklóru. K tomuto tématu se vracel v různých svých dílech.
  • Dějiny kultury a každodenního života: Jeho práce přesahovala úzce vymezenou folkloristiku a zahrnovala i širší aspekty dějin kultury a sociálního života. Příkladem je „Z minulosti a přítomnosti“ (1900).

Zíbrt se vyznačoval pečlivostí v práci s prameny. Využíval kroniky, listiny, soudní záznamy, literární díla, korespondenci a další archivní materiály, stejně jako terénní výzkum a sběr přímých svědectví. Jeho práce byla průkopnická v tom, že propojovala historickou perspektivu s etnografickým pozorováním.

 

Hlavní díla (výběr)

 

  • „Staročeské obyčeje a pověry“ (1889): Jedno z jeho nejvýznamnějších děl, které systematicky popisuje a analyzuje staročeské zvyky a pověry.
  • „Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku“ (1893): Kritická studie významného raně středověkého pramene k poznání přežitků pohanství.
  • „Novoroční obyčeje a písně“ (1893): Studie o novoročních tradicích v Čechách.
  • „Krása staročeská“ (1899): Pojednání o staročeském odívání a estetice.
  • „Dějiny kroje v zemích českých“ (1892–1912): Rozsáhlé dílo o historii českého kroje.
  • „Veselí v české minulosti“ (1901–1919): Mnohadílná práce o zábavách a slavnostech v české historii.
  • „Z dějin vzdělanosti české“ (1904)
  • „Staročeské umění kuchařské“ (1927): Studie o gastronomii.

 

Význam a odkaz

 

Dr. Čeněk Zíbrt je považován za zakladatele české vědecké folkloristiky a etnografie. Jeho práce měly zásadní vliv na rozvoj těchto oborů v českém prostředí.

  • Systematický přístup: Zavedl do výzkumu lidové kultury systematický a kritický přístup, založený na důkladném studiu pramenů.
  • Šíře záběru: Jeho encyklopedické znalosti a široký záběr témat pomohly definovat rozsah a předmět etnografie.
  • Pramenná báze: Zíbrtova díla jsou dodnes cennou pramennou bází pro studium české lidové kultury a historie. Mnohé z jeho sbírek a analýz jsou nenahraditelné.
  • Pedagogická činnost: Jako profesor na univerzitě vychoval řadu dalších badatelů a přispěl k institucionálnímu ukotvení etnografie v Československu.

Zíbrtovo dílo představuje neocenitelný zdroj informací pro historiky, lingvisty, religionisty a etnografy, kteří se zabývají českou kulturou a jejími kořeny. Zemřel 17. července 1932 v Praze, zanechav po sobě rozsáhlé a trvalé vědecké dědictví.

 

Zdroje:

 

  • Malíř, J. a kol.: Biografický slovník českých zemí. Praha: Libri, 2005.
  • Frolec, V.: Čeněk Zíbrt. In: Lidová kultura: Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2007.
  • Internetové encyklopedie a archivy: Národní knihovna ČR, Digitální knihovna, Wikipedia (pro základní biografické údaje, s ověřením citací).
  • Předmluvy a úvody k Zíbrtovým dílům: Mnohá Zíbrtova díla byla znovu vydána s odbornými úvody, které analyzují jeho přínos.