Letní slunovrat

Slovanské pohanské zvyky na letní slunovrat:

Letní slunovrat, nazývaný také Kupalo nebo Kupadla, byl pro Slovany jedním z nejdůležitějších svátků roku. Slavilo se v období okolo 21. června a představovalo vrchol léta, plodnosti a oslavy slunce.

Typické zvyky zahrnovaly:

  • Zapalování ohňů: Oheň byl symbolem slunce a věřilo se, že má magickou moc. Lidé rozdělávali velké vatry, kolem kterých se tančilo, zpívalo a hodovalo. Do ohně se házely byliny a květiny, aby se odhnaly zlé síly a přinesla se úroda.
  • Koupání: Voda byla dalším důležitým prvkem oslav. Lidé se koupali v řekách, jezerech a pramenech, aby se očistili od zla a nabrali sílu slunce. Věřilo se, že koupání v tento den má magické účinky a chrání před nemocemi.
  • Věštění: Byliny a květiny hrály důležitou roli v věštění. Lidé sbírali devatero kvítí a věštili si z nich lásku, štěstí a úrodu.
  • Výroba věnců: Z květů a bylin se pléty věnce, které se nosily na hlavách nebo se házely do vody. Věnce symbolizovaly plodnost a ženskou sílu.
  • Obětování: Bohům se obětovala zvířata, plodiny a další dary.
  • Hry a zábava: Lidé se bavili tanci, zpěvem, hrami a soutěžemi.

Slavnosti Kupala se lišily v závislosti na regionu a lidových tradicích. Některé z dalších zvyků zahrnovaly:

  • Pouštění kola na vodu – kolo symbolizovalo slunce a jeho cestu po obloze.
  • Hledání kapradí – věřilo se, že kapradí kvete jen v tuto noc a má magické vlastnosti.
  • Stavění májů – před domy se stavěly vysoké stromy ozdobené stuhami a květinami.
  • Koledování – děti chodily od domu k domu a zpívaly písně o slunci a úrodě.

I když se pohanské tradice s příchodem křesťanství vytratily, některé zvyklosti se zachovaly dodnes v pozměněné podobě. Slavnosti letního slunovratu se slaví v mnoha slovanských zemích a spojují v sobě prvky starých pohanských tradic s křesťanskými svátky.

Zdroje:

 

 

 

 

KUPADELNÉ SVÁTKY

Kupadelné svátky jsou oslavou letního slunovratu. Ve slovanském lidovém prostředí připadá tato oslava na noc před sv. Jánem (24. června), tzv. svatojánská noc. Je to oslava slunce a vrcholného období jeho vlády, kdy jsou noci v roce nejkratší. Základními atributy tohoto svátku je obřadní koupání, pálení ohňů a skákání přes ohně, vše doprovázeno nevázaným veselím vyplývajícím z upřímné radosti z rozpuku života. Cílem obřadních činností je nejen zabezpečit zdárný průběh léta a tím zajistit úrodu, ale též načerpat životní sílu, jež v tuto dobu v přírodě nabývá vrcholu. Od koupadel bude noci opět přibývat, proto budeme jistě sluneční sílu potřebovat. Při svátku oslavujeme zvláště sluneční a nebeské bohy: boha slunce Dazboha, nebeského praboha Svaroha, boha ohně Svarožice, a také ženskou sluneční bohyni, která se podle některých mínění nazývá Ladou.

více na: KUPADELNÉ SVÁTKY – Rodná víra z. s. (rodnavira.cz)

 

 

Letní slunovrat předznamenával našim předkům období sklizně. Křesťané v této době slavili narození Jana Křtitele. Kouzelná svatojánská noc se stala odrazem sloučení starší i novější tradice.

Více ve videu ČT:  Svatojánská noc – Naše tradice | Česká televize (ceskatelevize.cz)